Liška polární  (Vulpes lagopus)

je psovitá šelma,

Žije v severních částech Evropy, Asie, Ameriky, na další místa (např. Aleutské ostrovy) byla často vysazována kvůli obchodu s kožešinami. Její srst je v zimě hustá a dlouhá, bílé nebo šedobílé barvy, zatímco letní srst je krátká a méně hustá, šedé či černé barvy. V zimě jí sněhobílá srst slouží jako dokonalé ochranné zbarvení. V létě srst zhnědne nebo zšedne, aby se liška snáze skryla mezi kameny a rostlinami.

S létem lišky mění své životní území. Na jaře a v létě se rozmnožují. Samice je březí 49 - 56 dní. Ve vrhu je kolem 3 - 12 mláďat, ale to je velice vzácné. Léto tráví v tundře a na zimu se stahuje na ledová pole. Potrava lišky polární je především tvořená z lumíků, ptáků, drobných hlodavců a vybírání ptačích hnízd, přiživuje se i na zbytcích kořisti ledních medvědů. V zimě slouží jako potrava vyvrhnuté ryby z moře.Polární lišky žijí v trvalých párech. V tomto období obývají lišky podzemní doupata : jejich nory se 4 až 13 východy tvoří labyrint o ploše 30 m². Lišky se ke svým norám vracejí každé léto a rozšiřují noru.